
*Crrrrrrrrrr* bylo slyšet přes celou místnost, ale blonďáčka to ne a ne vzbudit. Ve vedlejší místnosti se pohybovala jeho máma Sayuri a připravovala si věci do práce. Byla už zvyklá, věděla že jejího hošíka jen tak něco nevzbudí. Otevřela dveře, vypla budík a políbila svého syna na čelo. "Vztávej Naruto..." zašeplata mu jemně do ucha. Naruto si zývl a protáhl se, div mamku nesnědl. "Dobré ráno mami, díky za vzbuzení..." Poděkoval vřele Naruto a obejmul svou matku, měl jí tak rád. " Šup šup, oblíkat a mazej do školy..." Popoháněla svého syna. " ...jo a abych nezapomněla, po škole hned domů, musím s tebou mluvit." "Je to důležité?" Zeptal se s obavamy v hlase Naruto. "Nene není a teď už si pospěš."
Naruto se rychle oblékl, vzal si svojí tašku, umyl se a rychle vyrazil do školy. "Čau Naruto!" Volal na svého kamaráda Schoichi. "Ahoj! Promiň že jsem se zpozdil, ale zaspal jsem..." Omlouval se Naruto a přitom si začal prohrabávat vlasy. Schoichi se jen usmál a spolu s Narutem šly do třídy, usadili se na svá místa a celou hodinu kecaly. Tak vlastně vypadal celý zbytek vyučování.
"Tak kam jdem? Mohli by jsme se podívat do parku, určitě tam budou ty straší holky ze starího ročníku..." Mnul si ruce Schoichi. Naruto se omluvně podíval na svého kamaráda. "Promin ale musim, mám nějaké povinnosti doma.... Měj se!!" Křikl a rozběhl se domů. Nechtěl se s nikým bavit, zajímalo ho co ho čeká doma.
"Mami! Jsem doma!" Křičel blonďáček a pobíhal po domě. "Jsem tady v obýváku, pojď za mnou!" Volala matka. "Přišel jsem hned jak to šlo, nemůžu se dočkat co to bude." řekl Naruto a vítězně se usmíval. "No nevím jak začít... Naruto chci aby jsi věděl že to pro mě nebude tak jednoduché a vím jak se budeš cítit..." Naruto ztichl, protož tenhle začátek se mu nějak nezamlouval. "...Ale dostala jsem lepší místo, boužel je to jinde a tak se budem muset odstěhovat..." Naruto vytřeštil oči a pootevřel pusu. Stěhovat se nechtěl, měl to tady rád, znal tu hodně lidí.... "mami??" Ptal se Naruto pořád dokola. " Musíme se yvstěhovat do zítřka, smlouvu už jsem ukončila a máme koupený i nový dům..." Naruto pořád neměl slov, stoupl jsi a prohodil. "jdu si lehnout, jsem unavený." Hned jak to dořekl se sebral a odešel do pokoje.
Ráno se Naruto probudil opuchlýma očima, moc dobře se nevyspal, měl hlavu plnou nové školy. Chvíli tak ležel v posteli a nad vším přemýšlel... Bude to něco začínat všechno od znova, ale když máma dostala tu novou práci tak je škoda to nevzít.. a taky už se dneska máme vystěhovat. Snad to nebude tak špatný... Chvíli takhle uvažoval a pak se sebral a šel do kuchyně. "Dobré ráno mami." Pozdravil vřele a matka se na něj usmála. "Přemýšlel jsem, budu rád že poznám nové lidi..." Než se stihl nadát na tvář mu přiletěla pusa. "Jsem ráda!" řekla jen a Naruto věděl že udělal dobře. Teď už to jen říct kamarádům.
Hned po snídani se Naruto vydal za Schoichim. Bydleli nedaleko od sebe. Chvíli přešlapoval u dveří a pak se nakonec rozhodl že zazvoní. *crrrrrr* ozvalo se a po chvíli se otevřely dveře. "Čauves Naruto! rád tě vidiím, pojď dál!" Zvolal Schoichi hned mezi dveřmi. Naruto neváhal a šel dál. Šly k Schoichimu do pokoje a zaply si videohry. Po chvíli hraní se Naruto rozhodl že už by mu to asi měl říct. "Schoichi, chtěl bych s tebou mluvit... " Schoichi zvedl hlavu od obrazovky a díval se na svého kamaráda. "..Nevím jak to říct a tak budu stručnej, nejsem moc na tyhle věci... Budu se stěhovat." Schoichi nevěděl co říct. "A proč?" zeptal se. "Moje matka se bude stěhovat, ej to daleko tak musim změnit i školu." Schoichi a Naruto si ještě povídali a pak se rozhodli, že ikdyž budou bydlet daleko do sebe, zůstanou přátelé navždy. Naruto byl rád že to jeho kamarád vzal dobře a s klidným svědomím odešel domů. Měl ještě hodně práce s balením....
Hned jak přišel domů s energií si začal balit věci. Naštěstí moc věcí neměla nábytek a ostatní věci už dávno byly převezené na nové místo. "Naruto!Musím jít předat klíče tak pohni!" Volala na blonďáčka matka. Naruto se naposledy sklouzl po zábradlí a šel ke dveřím. Naposledy se porozhlédl a zavřel za sebou dveře. Od téhle chvíle začnu nový žívot. Pomyslel si a nasedl do auta. Cesta trvala jen tři hodiny. Většinu času prospal nebo poslouchal hudbu.
Sayuri prudce zabrazdila u jednoho baráku, omylem ho nálem přejela... "Tak vítej doma zlato!" řekla nadšeně a zavískla si. Naruto vystoupl a do ruky si vzal svojí tašku. Rozhlédl se a uviděl krásný velký dům s překrásnou zahradou. "Můžeme si tohle dovolit?" Zeptal se opatrně a šel otevřít vrata. "Jasně že můžeme, mám přeci novou práci a vyšší plat!" Zajásala Sayuri a vjela do dvora. Naruto zavřel vrata a čekal u dveří až si mamka vezme svojí tašku a otevře.
Když vešly, uviděly velkou místnost, poměrně už zařízenou. naruto to typoval na obývák, hned vedle byla kuchyně a koupelna pro hosty. Ten barák byl fakt velkej, a to ani nevěděl co ho čeká nahoře. Vyšel po schodech nahoru a vešel do svého nového pokoje. "Páni ten je obrovskej!" neskrýval údiv Naruto. Jeho nový pokoj byl minimálně dvakrát větší než jeho minulý. Hned si pro sebe začal ukazovat kam co dá a co bude muset koupit. Sayuri měla radost, že s etam jejímu synovi líbí, čekala že si nezvykne.
Naruto si to doprohlížel a pak šel zase dolů. Věděl že zítra musí jít do nové školy a chtěl vědět podrobnosti. "Takže, tady máš papír, máš na něm napsanou adresu školy, třídního učitele a zbytek se dozvíš až ve škole. Boužel tě tam nemůžu odvést, už brzo ráno mám poradu, ale je to blízko, trefíš tam sám." řekla a začala vybalovat. naruto jí věnoval děkovný pohled a pomohl mamce s vybalováním. I přesto že měly pomocníky, zabralo jim to celej večer. Naruto padl vyčerpáním do postele a během vteřiny spal jak nemluvně.












Je to nádherný... fakt píšeš krásně.:) jsem zvědavá, kde narazí na sasukeho :)