Je tu už druhá objednaná povídka a tentokrát pro moje další oblíbené Affs Rámen-chan, doufám že se ti povídka bude líbit a přeju ti příjemné čtení :D :D :))
Bylo obyčejné ráno, pro Lala jako každé jiné. Dnes vztávala opravdu brzy protože musela navštívit Tsunade. Oblékla si tílko, sukni a síťované silonky. Měla je nejradši. Ovšem nesměly chybět vysoké kozačky na podpatku, ty opravdu zbožňovala. Když už byla jedna z nejlepších kunoichi, musela i tak vypadat, ne?
Bydlela v malém domečku se s vým bratrem Shikamarem na kraji města. Pospíchala,a by nepřišla pozdě a i přesto že běžela, přišla na čas, což Tsunade neměla ráda. "Omlouvám se Tsunade!" vyhrkla Lala a sotva popadala dech. "jdeš pozě!" Křičela na svou svěřenkyni Tsunade a bouchla silně do stolu až se rozlomil. Lala si stoupla a narovnala se. "Chtěla jste se mnou mluvit?" zeptala se mile a dělala jako kdyby se nikdy nic nestalo. Tsunade se trochu uklidnila a založila si ruce v bok. "Ano chtěla jsem s tebou mluvit. Jsi jedna z našich nejlepších kunoichi ve vesnici a já mám velmi těžkou misy a nikoho jiného nemám koho bych na ní poslala." Lala se vítězně usmála. Mise milovala, vždy chtěla být ta nejlepší. "Hai!" řekla Lala. Tsunade se usmála, věděla že má tu pravou. " Jde o to získat velmi vzácný dokument, nejspíš ho budou mít akatsuki, vyrazíš zítra ráno a půjdeš na misy se Shikamarem, pomoc se ti bude hodit." řekla tsunade a přitom vyplňovala nějaké papíry. "Děkuji že jste ke mě řpidala Shikamara, jsem vám za to moc vděčná..." Děkuvala Lala ale Tsunade jí přerušila. " No tak běž už! mám plno práce!" "Hai!" řekla Lala a zmizela v oblaku dýmu.
"Ahoj Shikamaru! jsem doma!" Hledala svého bratra Lala, aby mu mohla říct tu úžasnou novinu. Nikdo se stále neozýval a tak se rozhodla že ho půjde najít. Nebyl nikde jinde než u televize. "Shikamaru!" křikla na něj Lala a vypla mu televizi. "Heeeej!!Co to děláš!" Zbláznila jsi se?!" Křičel a snažil se jí sebrat ovladač. "Žádná televize! musím s tebou mluvit, máme misy!" Shikamaru zvlážněl a poslouchal svojí sestru. Lala mu všechno co věděla řekla a společně se připravili na misy. Šli spát brzo aby jsi pořádně odpočinuli.
Ráno je vzbudil nepříjemný budík, Lala udělala snídani, aby jsi mohl její bratr přispat. Shikamaru byl hrozně spavý. Nasnídali se a vyrazili. Konohu prošly během chvíle a mimo vesnici už šlo o život. "Pozor!" Křikla Lala na svého bratra a hodila kunai na jiného ninju který je napadl. "Musíš dávat pozor! asi jich tu bude ještě víc! Shikamaru si vytáhl svoje zbraně a stoupl si do bojové pozice. Hned jak to Lala dořekla, vyhrnulo se z lesa několik ninjů. Byla jich značná přesila. "Je jich moc!" Varoval Shikamaru svou sestru a s chutí se oba pustili do boje. nevypadalo to s nima moc dobře, měli opravdu velké štěstí že se další sklupinka ninjů pohybovala kolem.......
"Peine!" oslovil vedoucího skupiny červenovlasí muž. Celá skupina se zastavila. "Nemáme čas! Pospícháme! Už nás někdo může hledat! Musíme dostat svitek do bezpečí!" Odpověděl rychle Pein a vyrazil dál. Sasori pořád stál na místě a pozoroval krásnou dívku která bojuje proti velké přesile mužů. Byl pevně rozhodnut že jí nenechá tam zemřít. Během mžiku se ocitl na bojovém poli a postuplně zabíjel jednoho muže po druhém. Když si toho všimli ostatní Akatsuki vydali se mu na pomoc. Lala bojovala ze všech sil ale jako kdyby stále přibývali, ani nezpozorovala že tam má velkou pomoc. Deidara zabíjel všechny co mu přišli pod ruku až na tu dívku, pamatoval si že sem šel Sasori kvůli ní. Shikamaru bojoval ze všech sil, ale nevšiml si bomby, který mu padla přímo na záda. Ozvala se hlasitá rána a ohromný výbuch. Všechny přítomné to zastavilo v boji. "Néééééé!!!" Křičela Lala a běžela k roztrhanému tělu. Jeden ninja toho využil a silně Lala uděřil do obličeje. ta se skutálela na zem a ani se nehla. Muž jí chtěl dát poslední ránu ale zastavil ho Sasori svými loutkami. Vzal Lala do náruče a utíkal s ní pryč. Zbytek akatsuki muže pozabíjeli a vydali se za nimi.
Lala se probudila v malé kamenné místnosti, byla tam tma a zima. Schoulila se do klubíčka a přemýšlela co se vlastně stalo a kde je. Nemohla si na nic vzpomenout a tak se rozhodla rozbít dveře, mlátila do nich ale vůbec nic se s nima nestalo. Deidara procházel kolem a všiml si hluku. Rychle se rozeběhl do společenské místnosti a řekl to Sasorimu. Ten se okamžitě vydal za dívkou. Pomalu otevřel dveře a na posteli viděl sedět dívku. "Jmenuji se Sasori" řekl a podal jí něco k jídlu. Lala neodpovídala jen seděla a koukala. Sasori jí něco povídal a toho využila, odstrčila ho a utíkala chodbou. Sasori se ale rychle vzpamatoval a zaterasil dívce cestu. Lala zkusila pár svých technik ale nic nezabíralo. "Tady nebudou fungovat žádná jutsu, genjutsu nebo cokoli co umíš." řekl s klidným hlasem Sasori. Lala byla v koncích, musela se vzdát. Sasori se rozhodl že jí to tu trochu ukáže a představí zbytku Akatsuki.
"Sasori něco jsemm ti řekl! Teď ví kde máme sídlo a může to někomu říct! musíme jí zabít." Rozhodl Pein. Ostatní jen mlčky kývli,, netroufali si proti Peinovi cokoli říct. Lala věděla s kým má tu čest, ale stejně jí to v ničem nezabránilo. "Kde je můj bratr!" Křičela na celou místnost. Nikdo jí neposlouchal, ani neodpovídal. Strašně moc se jí chtělo brečet, ale musela být silná. Už kvůli němu. "Nebudeme jí zabíjet, stejně neví jak se sem dostala." řekl vzdorovitě Sasori, ta maliká se mu líbila. "Ticho Sasori! Je to nebezpečné! Pozítří jí zabijeme, dneska musíme ještě na jednu menší misy! a tím to zkončilo." řekl Pein a zmizel. Sasori zaťal pěst a podíval se na ostatní. Ti očividně souhlasili s Peinem.
"Sasori něco jsemm ti řekl! Teď ví kde máme sídlo a může to někomu říct! musíme jí zabít." Rozhodl Pein. Ostatní jen mlčky kývli,, netroufali si proti Peinovi cokoli říct. Lala věděla s kým má tu čest, ale stejně jí to v ničem nezabránilo. "Kde je můj bratr!" Křičela na celou místnost. Nikdo jí neposlouchal, ani neodpovídal. Strašně moc se jí chtělo brečet, ale musela být silná. Už kvůli němu. "Nebudeme jí zabíjet, stejně neví jak se sem dostala." řekl vzdorovitě Sasori, ta maliká se mu líbila. "Ticho Sasori! Je to nebezpečné! Pozítří jí zabijeme, dneska musíme ještě na jednu menší misy! a tím to zkončilo." řekl Pein a zmizel. Sasori zaťal pěst a podíval se na ostatní. Ti očividně souhlasili s Peinem.
Lala nevěděla o co jde a co má dělat, netušila kde je ani co má dělat.
Sasori odvedl Lala do pokoje a vrátil se zpět k Peinovi. "Ona tu bude sama?" zptal se. "Ne, zůstaneš tu s ní, my jsme za den zpátky." řekl Pein a Sasoriho vyhodil. Sasori se rozhodl že půjde dp svého pokoje a po cestě přemýšlel nad tím že to tak nenechá. Lehl si do postele a zanedlouho usnul.
Ráno když se probudil, nikdo už v doupěti nebyl. Rozhodl se že se podívá za tou dívkou co včera zachránil. Vešel k ní do cely, už dávno nespala, mlčky na něj koukala, byla opravdu večerpaná, ale strach jí nedovolil usnout. "Nikdo tu neni, neboj se, pojď se mnou." řekl a chytl jí za ruku. Lala měla tušení že jemu věřit může. Ztrávili spolu celý den, Sasori si s ní povídal a ona se cítila šťastná jako nikdy předtím. Mohla mu říct všechno, on jí se zájmem poslouchal. Blížil už se večer a oni spolu seděli ve společenské místnosti a pořád si povídali. Lala věděla všechno o jeho dětství, o jeho minulosti, jak se dostal k Akatsuki... když došlo na toto téma, vzpoměla si že zde má úkol, bylo to nepříjemné, ale tímhle nemohla ztrácet čas. "Je mi s tou hrozně dobře... musíme něco vymyslet, nesměj tě zabít, ale propti Peinovi i ostatním nic nezmůžeme." Povzdechl si Sasori. Lala mu položila ruku na rameno a pevně ho ztiskla. Věděla že nemaj šanci.
Lala měla celý večer aby nad tím přemýšlela. Nemám už jediný dův proč tady být, rodiče nemám, bratra mi zabili..... Nemá to cenu.... Chtěla se stát tou nejlepší, ale Teď věděla že už nemá důvod proč žít. Sasori se jí sice líbil, ale i tak převládalo všechno špatné.
Ráno už byli všichni zpátky a večer se měla konat poprava. Sasori se nějakým zázrakem propašoval k Lala, musel jí vidět, musel jí říct jak jí miluje. "Musel jsem tě vidět, msuíme vymyslet plán, musíš se zachránit. Miluji tě a nedokážu tě vidět umírat." řekl sasori a rozplakal se jak malý kluk. Lala už byla se vším smířená. Políbila ho a řekla. "Mám plán jak to všechno vyřešit... Miluji tě sasori a vždy tě milovat budu." řekla a hlavu si opřela o jeho rameno. Během této chvíle tam vtrhla Konan a odehnala Sasoriho. Ten bezeslova odešel, nesměli poznat že má pro ní slabost. Den utekl neuvěřitelně rychle, čas nadešel. Pein a Deidara šli pro Lala aby to s ní definitivně vyřídili. Všichni členové už byli venku a čekali až jí přvedou. Sasori ani nedýchal, čekal co vymyslela a doufal že to bude fungovat. Když jí kolem něj vedli, zašeptzala *Miluji tě* Sasori na sobě nědal nic znát a tvářil se pořád nepřístupně.
"tak jsme tady, abychom zabili tuhle holku, nesmí nás nikdo rozdělit a je rpo nás příliš nebezpečná, tím bych to asi ukončil." řekl Pein a odkašlal si. Lala na nic nečekala, věděla že je to její chvíle. Vytrhla Sasorimu katanu z pouzdra a bodla si jí přímo do srdce. Sasorimu jakoby se zastavil cwelý svět, miloval jí a ona mu umírala, věděl že ne,ůže nic dělat a ona tam ležela v kaluži krve a z posledních sil šeptala dokola *miluji tě Sasori...*
Ostatní to neřešili a zmizeli, práce byla u konce.
Sasori si k ní klekl a hladil jí po vlasech. "Taky tě miluji" zašeptal jí do ucha a políbil na zkrvavené rty. Slzy se mu hrnuly z očí jako povodeň. Proč to udělala? Říkala že má plán! říkal a byl naprosto zoufalý. ztrávil u jejího těla celou noc. Když se k ránu probudil, věděl proč to udělala. Ona tím chtěla zachránit mě....












Ach.. ♥ Ty tak nádherně píšeš! to není fér.. :/